Zde je archív internetového věstníku SŮL ZEMĚ, který vycházel od února 2014 do února 2015 s požehnáním pana arcibiskupa Simeona. Obsah serveru zde zůstává jako materiál pro budoucnost, který by neměl upadnout v zapomnění. Vydané články je možné vytisknout na papír a také ve smyslu rozsudku C466/12 Soudního dvora EU volně šířit ve formě internetového odkazu.
Jistý biskup Moskevského patriarchátu, který aktivně zasahoval do krize naší místní církvi, při nedávné návštěvě USA změnil svůj postoj k problémům v naší místní církvi.
Číst dál: Moskevský patriarchát mění stanovisko k problému...
Eparchiální shromáždění Olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku dne 15. 11. 2014 naplnilo ústavní podmínku 2/3 účasti členů shromáždění a usneslo se:
Číst dál: Usnesení Eparchiálního shromáždění Olomoucko-brněnské...
Ctihodní otcové, drahé sestry a bratři,
předkládám Vám zde k Vašemu posouzení dva dopisy otce Jáchyma (pana magistra Romana Hrdého), bývalého vikárního biskupa Jeho Vysokopřeosvícenosti vladyky Simeona a dnes nekanonického arcibiskupa pražského.
Vážený vladyko Jáchyme,
Upřímně sdílím přání vyjádřené Vašim dopisem, aby v naší církvi přestaly nesváry a předešlo jakémukoliv rozdělení. Proto Vás prosím, nesnažte se narušit svolání našeho eparchiálního shromáždění, jež má, jak to žádá ústava, jmenovat nové pracovníky církve na další funkční období.
Drazí otcové, bratři a sestry,
Vladyka Jáchym dnes rozeslal po naší eparchii svůj osobní dopis. Cílem dopisu, který nekanonicky zasahuje do vnitřních věcí naší eparchie, je zmařit konání přichystaného eparchiálního shromáždění, vnést do srdcí lidí nedůvěru k obrodnému procesu, který zde započal, a do myšlení našich duchovních otců zasít další semínka sváru a nejednoty. Dopis je sice napsán tklivými slovy, ale jeho cíl můžeme zřetelně vidět. Těžko se ubráníme dojmu, že se vladykovi Jáchymovi nelíbí, když naše eparchie, díky Bohu, povstává z uměle vyvolané krize.
Včera bylo vydáno nikým nepodepsané údajné prohlášení eparchiální rady. ER však prý vůbec nezasedala. Uvádí se tam, že to bylo schváleno per rollam (tj. oběžníkem, čili někdo někde něco sepsal, někomu to rozeslal a není jasné, jestli s tím vůbec někdo souhlasil). Seznam podepsaných schází, stejně jako uvedení kolik bylo pro a kolik proti atd. To, že není uveden autor, je už v těchto kruzích jaksi samozřejmé...
Číst dál: Komentář k prohlášení vydanému pod hlavičkou eparchiální...
Ze strany vladyky Simeona byla celý rok slyšet jasná nabídka řešení a cesta ke smíření, která nikoho nevyhazuje ani nelikviduje. Ta opakovaná nabídka zní: "Vraťme se před 9. prosinec 2013 a začněme odtud znovu a jinak." (Od schůze synodu 9. 12. 2013 se odvíjí současný rozkol.) To je stále znovu a znovu nabízená ruka ke smíření. Jenže od druhé strany sporu zní jen omílání stále stejné mantry: "My jsme ti jediní praví. Nevadí, že nás svět neuznává, hlavně že nás uznává Moskva. Vladyku Simeona jsme sesadili. Kdo to neuznává a není v jednotě s naším synodem, nemá v naší církvi co pohledávat." Zní to tu stále dokola jako vrzající tibetský mlýnek. Tahle pekelná mantra spolu s neomylností a svatouškovstvím těch, kteří ji kolovrátkovitě opakují, rozemílá naši církev na padrť....
V reakci na dotazy pravdivosti dopisu vladyky Rastislava ze dne 7.11. 2014, který byl zveřejněn prostřednictvím Facebookového profilu bratra ing. Petra Klokočky, ve věci údajné nekanonicity veškerých kroků jeho vysokopřeosvícenosti vladyky Simeona, arcibiskupa olomoucko-brněnského a metropolitního správce pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, sdělujeme:
Číst dál: Tisková zpráva olomoucko-brněnské eparchie Pravoslavné...
Nikdy jsem netušil, že se dožiji tak smutného stavu církve, v jakém se ocitla dnes. S hrůzou sleduji, kam se život naší církve propadl. Ani dříve tu mnohé nebylo zdaleka ideální a ledacos bylo předmětem naší kritiky, avšak v takovém marasmu život naší církve zřejmě ještě nikdy nebyl. Proto se domnívám, že už dost dlouho zde dominoval hlas a vůle sice minoritní, ale o to hlasitější frakce, v jejímž myšlení došlo k vyprázdnění teologického učení, ale především k nepochopitelnému morálnímu rozkladu a úpadku na rovině obecně lidské...
V těchto dnech vzpomínáme smutné 97. výročí od komunistické revoluce (24. října 1917 podle starého kalendáře, 7. listopadu 1917 podle občanského kalendáře). Tato revoluce, která vypukla v tehdejším hlavním městě Ruské říše Sankt-Petěrburgu, přeměnila Ruskou říši na Svaz sovětských socialistických republik.