Chorodia Agiu Georgiu - byzantské hymny a řecké tradiční písně
- Podrobnosti
- Kategorie: NAŠE EPARCHIE
- Vytvořeno: 18. 6. 2015 18:36
- Zobrazení: 27606
Ženské pěvecké trio Chorodia Agiu Georgiu - byzantské hymny a řecké tradiční písně se zrodilo v Pravoslavné kapli sv. Jiří na zámku v Ostravě-Porubě. Marie a Sofie Prusali a Lada Gižová zde zpívají při každé liturgii a zpívání si zamilovaly na tolik, že se učí další a další byzantské hymny a tradiční písně z Ipiru, Thrákie a Pontu.
Sofie a Marie spolu se sestrou Elisavet vyrůstaly v Thessaloniki, Lada na Moravě. Láska k této hudbě, dlouholeté přátelství, společná studia na Katedře výtvarné tvorby Ostravské univerzity a především pravoslavná víra tyto ženy spojuje. Chorodia působí teprve druhým rokem, avšak má za sebou již několik překrásných zážitků z koncertů duchovní hudby, ze samostatných vystoupení v chrámech a spolupráce s dalšími hudebníky. První CD Chorodia nahrála živě v chaloupce v Beskydských horách a brzy, s pomocí zvukaře Michala Giži, začne pracovat na dalším.
řecká církevní obec v Ostravě-Porubě
Pěvecké trio se zdokonaluje cvičením, učením a prací s technikou zpěvu pod vedením sopranistky Viery Schausch. Přesto si Chorodia zachovává autenticitu lidového zpěvu, vycházející z lásky a úcty k tradicím. Přichází další nabídky na koncerty. Vystoupení na Velkomoravském památníku v Mikulčicích 5. července bude doprovázet promítání dokumentárního filmu Cyril a Metoděj režiséra a kameramana Martina Žuchy. Další koncert se uskuteční pro Mobilní hospic Ondrášek, ze kterého přišla nabídka poté, co ženy z kaple sv. Jiří podpořily tento hospic finančním darem, ze svého dobročinného bazaru. V srpnu Chorodia Agiu Georgiu vystoupí v pravoslavném chrámu sv. Nektaria v Jeseníkách a v září na hudebním festivalu, který se koná v rámci dnů duševního zdraví. Na podzim se také uskuteční samostatný koncert Chorodia v evangelickém kostele v Rožnově pod Radhoštěm, v kulturním centru v Bílovci, v Českém Těšíně, v Domě národnostních menšin v Praze a jinde.
Vše s pomocí Boží a požehnáním vladyky Simeona, bez jehož duchovní pomoci by církevní obec v Ostravě Porubě nebyla.
Kromě zpívání se věnují sestry výtvarné tvorbě. Lada vytváří mozaiky a vitráže, Marie píše ikony a Sofie ilustruje knihy a maluje olejomalby.
Dále učí děti z řecké obce řecký jazyk, písně a tance. Pracují v řecké taverně, která je také místem setkávání, koncertů, oslav, dobročinných bazarů, výuky a pravidelných zkoušek pěveckého tria.
Srdcem všeho je kaplička, těžce vybojovaná a zkoušena zvenčí. Zámek Poruba, kde se kaple nachází, byl určen k demolici. Pan Epanastatis Prusalis jej koupil jako ruinu a začal před 25 lety obnovovat. Tyto práce pokračují dodnes. Byl to i důvod, proč se musely sestry Prusali vrátit z Řecka. Když se pak o mnoho let později rozhodly žít a pracovat na tatínkově zámku, potřebovaly posvěcené místo, pravoslavný chrám, jelikož si z Thessaloniki přivezly hlubokou víru a lásku k Bohu a přály si modlit se a mít liturgie v řeckém i českém jazyce. Otec jim ochotně poskytl prostor kapličky a začaly přípravy. Velkým požehnáním v té době byla první návštěva vladyky Simeona. S vladykovým požehnáním pak navštívil kapli i vladyka Kryštof a otec archimandrita profesor Athénské univerzity Nikolaos Ioannidis, který po několika návštěvách, kdy sloužil v kapli, projevil přání aby se Sofiin manžel vydal na cestu duchovního. Vladyka Simeon souhlasil a otec Daniel začal studovat a připravovat se a po téměř dvouletém sloužení jako diákon, byl vladykou Simeonem a otcem Nikolaem v roce 2012 vysvěcen na kněze.
V kapli se od té doby slouží pravidelně každou neděli. Bylo zde pokřtěno mnoho dětí i dospělých. Převážně se zde schází Řekové a Češi, liturgie i zpěvy jsou v těchto dvou jazycích srozumitelné všem. Vladyka Simeon často kapli poctí svou návštěvou a vyučuje zde děti katechismu, otec Daniel v tomto vladyku následuje. Ženy pořádají pravidelné dobročinné bazary. Je to církevní obec živá, plná radosti, dětí, lidí milujících pravdu a Boha.
otec Daniel učí děti
Tato církevní obec měla zpočátku velký problém být vůbec uznána. Věřící se o to snažili několik let, ale protože už v té době existovaly v Ostravě dvě církevní obce a jejich duchovní pravděpodobně viděli v kapli sv. Jiří jakousi konkurenci ... trvalo dlouho a jen díky pomoci vladyky Simeona byla církevní obec uznána. Otec Daniel si nežádal žádný plat (za svou službu nepobíral plat víc než tři roky),aby fungování církevní obce nijak nezatížilo pravoslavnou církev, nebyl ani zaměstnancem eparchie, to se však opět jevilo jako problém, a proto se duchovním správcem stal samotný vladyka Simeon a otec Daniel se stal jeho pomocným knězem. Konečně v létě roku 2013 byla církevní obec uznána a s velkou radostí to přijel vladyka věřícím oznámit.
V době kdy nekanonické vedení církve usilovalo o sesazení vladyky Simeona, navštívil i kapli sv. Jiří likvidátor církevní obce, jenž po kontrole, kterou v kapli učinil, podal otci Danielovi otázku:
"Koho vzpomínáte při liturgiích, otče?"
"Vladyku Simeona, našeho eparchiálního biskupa, samozřejmě."
"V tom případě vás můžeme zrušit."
"Tak nás zrušte, my se nebojíme."
Zůstáváme věrní svému vladykovi a Matce Církvi Konstantinopolské. Dá-li pán Bůh, budeme nadále pracovat pro naši milovanou Církev, dál zpívat byzantské zpěvy, pomáhat bližním a radovat se ze života v Kristu
- Chorodia Agiu Georgiu, fotografie Elisavet Prusali
Chorodia v Praze
květen 2015