REDAKCE

Zde je archív internetového věstníku SŮL ZEMĚ, který vycházel od února 2014 do února 2015 s požehnáním pana arcibiskupa Simeona. Obsah serveru zde zůstává jako materiál pro budoucnost, který by neměl upadnout v zapomnění. Vydané články je možné vytisknout na papír a také ve smyslu rozsudku C466/12 Soudního dvora EU volně šířit ve formě internetového odkazu.

Odpověď na aktivity vladyky Jáchyma

Drazí otcové, bratři a sestry,
Vladyka Jáchym dnes rozeslal po naší eparchii svůj osobní dopis. Cílem dopisu, který nekanonicky zasahuje do vnitřních věcí naší eparchie, je zmařit konání přichystaného eparchiálního shromáždění, vnést do srdcí lidí nedůvěru k obrodnému procesu, který zde započal, a do myšlení našich duchovních otců zasít další semínka sváru a nejednoty. Dopis je sice napsán tklivými slovy, ale jeho cíl můžeme zřetelně vidět. Těžko se ubráníme dojmu, že se vladykovi Jáchymovi nelíbí, když naše eparchie, díky Bohu, povstává z uměle vyvolané krize.

Proto tento vladyka chystanou nápravu našich eparchiálních záležitostí předem prohlašuje za rozkol. Jenže v rozkolu nejsme my, kteří jsme v jednotě s mateřskou Konstantinopolskou církví a dalšími autokefálními církvemi. V rozkolu je už od jara vladyka Jáchym, jehož většina světových autokefálních církví neuznává na postu pražského arcibiskupa, který neústavní a hlavně nekanonickou cestou obsadil.

Vladyka Jáchym nabádá, aby moravští delegáti eparchiálního shromáždění nedopustili vznik rozkolu, jenže právě činnost tohoto biskupa se ukazuje být jedním ze zdrojů současné krize a svárů. Jeho styl působení v synodu i mezi duchovními a věřícími způsobuje církvi další a další škody.

Ovoce působení vladyky Jáchyma můžeme dobře vidět na stavu pražské eparchie, který je nyní zoufalý. Můžeme se proto domnívat, že vladyka Jáchym nemá schopnosti vést církev, a protože obsadil svůj úřad nekanonicky, nepomáhá mu Boží požehnání. Právě v Praze mohl tento vladyka ukázat nám všem, že dokáže vést církev k usmíření a jednotě. Rádi bychom se nechali přesvědčit, že on je tím, který církev může vyvést z krize a přivést ji k rozkvětu, duchovenstvo vést ke vzájemnému usmíření a spolupráci a naše věřící ke všeobecné lásce. Výsledkem jeho činnosti v Praze je však jen rozvrat v osobních vztazích, různé další nekanonické skutky, církev rozštěpená na mnoho frakcí a krach církevní správy.

V olomoucko-brněnské eparchii se dosti dlouho udržovala poměrně stabilizovaná situace. Až nekanonický a protiústavní zásah tří biskupů synodu přenesl krizi i sem k nám. Podle zpráv ze synodu i z dalších svědectví byl jedním z nejhorlivějších iniciátorů těchto rozkladných činů většinou právě vladyka Jáchym. Nyní se nám snaží zabránit vyřešení krize a tvrdí při tom, že mu jde o jednotu církve. Jenže právě on tuto jednotu už dva roky trhá. O zmateném způsobu myšlení vladyky Jáchyma svědčí i skutečnost, že vladyka Jáchym věrnost eparchie svému eparchiálnímu biskupovi prohlašuje za rozkol.

Vladyka Jáchym dále nepravdivě tvrdí, že prý máme řádně zvolené orgány. Úplně při tom opomíjí, že členům ER už dávno vypršel mandát. Zamlčuje, že právě pod jeho vlivem a dohledem současná ER usilovně blokuje svolání eparchiálního shromáždění a uspořádání nových voleb. Právě pod jeho "kanonickým dozorem" se správa naší církve dostala do stavu ochromení a hlavně vzájemné nedůvěry. V těchto chvílích krize je potřeba jednat, a ne se jen do nekonečna odvolávat na kdysi zvolené orgány, které jsou dnes manipulované několika jedinci. Naši situaci přece nevyřeší ani vytrvalé poukazování na prešovský sněm, který nebyl řádně svolán a svým jednáním svévolně porušoval ústavu i kánony. Tyto poklesky a přestupky už jsou tak očividné, že zmíněné manipulace s církví prohlédla i státní správa a nám všem teď hrozí kruté následky (včetně finančních), což vladyka Jáchym nechce nebo není schopen vidět.

Vladyka Jáchym ignoruje současný kritický stav církve, její potřeby i nebezpečí, které církvi hrozí. Odpovězme si na otázku: co by se stalo, kdyby se nekonalo naše eparchiální shromáždění? Pokračoval by zmatek a bezvládí. To by na jedné straně znamenalo narůstající problémy se státní správou, které hrozí vyústit v zastavení poskytované finanční podpory či dokonce způsobit problém s registrací naší církve. Na druhé straně by toto bezvládí znamenalo pokračující morální rozklad duchovenského sboru a otevřené dveře eparchie pro zásahy zvnějšku. Myslíme, že nejsme sami, kdo má podezření, že současný chaos vladyka Jáchym na Moravě sám udržuje skrze lidi, kteří zde plní jeho vůli. Činí tak pravděpodobně proto, aby se sem jednoho dne vrátil. Co by jeho návrat nejspíš znamenal? Rozvrat eparchie, který pod jeho správou nastal v pražské eparchii, by v plné síle nastal i na Moravě, duchovenstvo by se morálně rozdělilo a nejspíš by s vladykou Jáchymem opravdu přišel plný rozkol. Jsme zcela přesvědčeni, že jsou zde věřící i duchovní, kterým nestačí být spolu s vladykou Jáchymem v církevní jednotě jen s Moskvou, ale touží po jednotě s celým pravoslavným světem, kterou jsme měli, než se začal tak aktivně angažovat vladyka Jáchym. Jedině kanonicita naší církve je zárukou církevní jednoty vnitřní i navenek, nikoliv nikým nezvolený a nekanonický vladyka Jáchym.

Jsme hluboce přesvědčeni, že nikdo z těch, kteří touží po řádném eparchiálním shromáždění, není veden osobními zájmy či nějakým prospěchářstvím. Jaký by kdo mohl mít osobní prospěch z provedení řádných voleb do kolektivních orgánů? Máme podezření, že jsou to spíše ti, kteří tak urputně brání návratu řádného kanonického života církve a ústavní správy církve, kteří si sledují soukromé cíle a ze současného stavu bezvládí možná osobně profitují na úkor celé církve.

Tomu nasvědčuje i skutečnost, že se frakce lidí, kteří nechtějí připustit konání eparchiálního shromáždění, uchyluje k použití jakýchkoliv prostředků pro jeho zmaření. Jak dnes vidíme, neštítí se ani lži a podvodu. Spolu s dopisem vl. Jáchyma totiž někdo začal rozesílat delegátům zprávu, že shromáždění je zrušeno. Upozorňujeme všechny, že se tu jedná o nemravné a podvodné jednání zoufalých nepřátel obnovy naší církve. Eparchiální shromáždění bylo řádně připraveno, vše k jeho konání je zajištěno a bude se konat v sobotu 15. listopadu 2014.

Na závěr dovolte, abychom vyjádřili pevnou naději, že naše eparchie nastoupí v sobotu na cestu usmíření. Snad se konečně zbavíme chaosu a bezvládí i nekanonických zásahů zvenku. Podaří-li se nám přivést naše eparchiální společenství k nové stabilitě, bude to začátek uklidnění a návratu na kanonickou platformu, která je předpokladem církevní jednoty. A to, co se podaří u nás, pak může být inspirací a zárodkem obnovy i pro pražskou eparchii. Prosím, mějte na paměti tuto velkou odpovědnost, kterou máte nejen před naší eparchií, ale i před celou Pravoslavnou církví v českých zemích.

redakce Soli Země


 

Pro aktuální informace sledujte oficiální web naší eparchie: "http://ob-eparchie.cz" nebo "http://eparchie.cz"