REDAKCE

Zde je archív internetového věstníku SŮL ZEMĚ, který vycházel od února 2014 do února 2015 s požehnáním pana arcibiskupa Simeona. Obsah serveru zde zůstává jako materiál pro budoucnost, který by neměl upadnout v zapomnění. Vydané články je možné vytisknout na papír a také ve smyslu rozsudku C466/12 Soudního dvora EU volně šířit ve formě internetového odkazu.

Zemřel Jeho Blaženost Vladimír, metropolita Kyjeva a celé Ukrajiny, naši nekanoniční biskupové nebyli pozváni na pohřeb

Pravoslavný svět vyprovodil 7. července na věčnost Jeho Blaženost Vladimíra metropolitu kyjevského a celé Ukrajiny, který odešel k Pánu 5. července 2014. Naši nekanoničtí biskupové se pohřební bohoslužby nemohli zúčastnit.

Pohřeb se konal dne 7. července na svátek sv. Jana Křtitele, kdy se na náměstí před Uspenským chrámem v Kyjevsko-Pečorské lávře konalo rozloučení za účasti tisíců lidí, protože Metropolita Vladimír byl po celou dobu svého primátu v čele Ukrajinské církve (od roku 1992) velmi respektovanou osobností. Pohřbu se aktivně zúčastnili zástupci mnoha pravoslavných církví na světě, aby společně uctili památku metropolity Vladimíra. Za Ruskou pravoslavnou církev to byl metropolita Hilarion Volokolamský v čele delegace ruských hierarchů, který přečetl soustrastné poselství patriarchy Kirila, podobně se smuteční slavnosti také zúčastnili zástupci Konstantinopolského patriarchátu, Jeruzalémského patriarchátu, Ruské pravoslavné církve v zahraničí, a mnoha zemí světa (Gruzie, Srbska, Polska, Španělska, USA, Moldávie, Německa, Velké Británie, Běloruska a dalších). Povinnosti nejvyššího představitele Ukrajinské pravoslavné církve nyní převezme metropolita Černovic a Bukoviny Onufrij.

Přestože je Ukrajinská církev oficiální součástí Ruské pravoslavné církve (Moskevského patriarchátu), tak požívala faktickou autonomii, avšak nikoliv plnou autokefalitu, protože metropolita Vladimír byl členem Posvátného synodu Moskevského patriarchátu.

Ukrajinská pravoslavná církev je hluboce rozdělena, neboť po roztržce mezi moskevským vedením Ukrajinské pravoslavné církve a tehdejším metropolitou Filaretem kyjevským, haličským a celé Ukrajiny vznikla v červnu 1992 Ukrajinská pravoslavná církev kyjevského patriarchátu (УПЦ-КП), v jejímž čele je dodnes biskup Filaret, ale tento kyjevský patriarchát není uznáván žádnou z autokefálních církví na světě.

O církevní autokefalitu, která je většinovou vůlí ukrajinského lidu, usiloval také zesnulý metropolita Vladimír. Proto již delší dobu probíhají vzájemná celosvětová pravoslavná jednání (naposledy to bylo společné Synaxis všech hlav autokefálních pravoslavných Církví (kromě vyloučené československé) v Konstantinopoli na počátku března 2014), která mají nakonec dovést celou sjednocenou pravoslavnou ukrajinskou církev k mezinárodně uznané autokefalitě. To se má stát roku 2016 na velkém všepravoslavném sněmu plánovaném do Konstantinopole, který má na programu odstranění rozkolů mezi všemi pravoslavnými církvemi.

Pro srovnání - k Ukrajinské pravoslavné církvi pod Moskevským patriarchátem se hlásí asi 20 milionů věřících a k naší československé jen asi 27 tisíc. Přesto je naše československá pravoslavná církev díky významu misijního díla sv. Cyrila a Metoděje zatím ještě autokefální.

Jenom zástupci našeho nekanonického vedení místní československé církve nedorazili. Jak je to možné? Vždyť Ukrajinci tvoří největší podíl našich pravoslavných věřících. Je to z důvodu, že by vladyka Rastislav a otec Jáchym nebyli na pohřbu vítáni? Vždyť to bylo na území Moskevského patriarchátu, o kterém prohlašují, že mají jeho podporu! Vladyka Rastislav dokonce vladykovi Hilarionovi nedávno poslal ponížené poděkování (odkaz zde) za jeho "obětavou práci" pro naši místní církev. Proč tedy Ruská pravoslavná církev nepozvala představitele naší místní československé pravoslavné církve, které si u nás ona sama prosadila do funkce?

Neúčast Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku na posledním rozloučení  s ukrajinským metropolitou Vladimírem je signálem, že podpora Moskevského patriarchátů místním nekanonickým biskupům slábne. Pohřby metropolitů bývají celopravoslavné události, kterými se posiluje jednota celosvětového pravoslaví. Moskevský patriarchát zatím naše světem neuznané biskupy Jáchyma a Rastislava sice opatrně uznával, ale nyní byli z pohřebních bohoslužeb vyloučeni. To naznačuje změnu postoje Moskevského patriarchátu a jeho snahu o smír s Konstantinopolským patriarchátem a nalezení kanonického řešení. Otec Jáchym se má sice ve dnech 17. - 19. července zúčastnit oslav 700. výročí narození Sergeje Radoněžského, ale toto pozvání vzniklo ještě v době, kdy se Moskevský patriarchát snažil držet situaci v místní československé církvi pod svojí kontrolou a kdy ještě nebyl veřejně známý obsah dopisu patriarchy Bartoloměje Ministerstvu kultury ČR.

Nebo snad otec Jáchym nebo vladyka Rastislav přece jen dostali pozvání od Moskevského patriarchátu? Potom by to ale znamenalo, že nepovažovali Ukrajinu za tolik důležitou, aby se obtěžovali takovému pozvání vyhovět a raději dali přednost domácím intrikám (čtěte o tom článek Zprávy z domova). Připomínáme také  nelichotivá vyjádření otce Jáchyma o Ukrajincích v českém tisku, kde jim doporučil sjednocení s Ruskem a označil je za původ problémů, což vyvolalo písemné protesty ukrajinských věřících.

O úmrtí metropolity Vladimíra dodnes nebyla na oficiálním webu Pražské pravoslavné eparchie napsána ani žádná kondolence nebo alespoň zpráva. Neúčast zástupců československé církve na rozloučení s milovaným ukrajinským metropolitou Vladimírem je proto velkým rozčarováním pro naše ukrajinské věřící, kterých je v místní československé pravoslavné církví více jak polovina z celkového počtu všech pravoslavných věřcích (především na území České republiky). Tito věřící po celý týden dávali po celé České republice sloužit panychidy za svého zesnulého metropolitu.

Věčná paměť metropolitu Vladimírovi!



zdroj a fotografie: Служба коммуникации ОВЦС РПЦ, server mospat.ru